Diamant - účinky, vlastnosti, význam

Diamant (čistý uhlík) je nejtvrdším minerálem, přestože je vysoce štěpný a křehký. Jeho název pochází z řeckého adamas - což v překladu znamená - nepřemožitelný. Tento vzácný kámen má vysoký index lomu a silnou disperzi (rozklad bílého světla na barevné složky), proto se  paprsek světla v diamantu rozkládá - lomí pod různými úhly a odráží celou škálu barev. Tato vlastnost činí z diamantu velmi vzácný drahokam.

Spirituální význam

Mezi milenci a manžely povzbuzuje vzájemné porozumění, toleranci a ochotu překonávat špatné návyky, které poškozují jejich vzájemnou lásku. V místě třetího oka podněcuje intuici a inspiraci. V temenní čakře pomáhá potlačovat negativní myšlenky. Osvobozuje vědomí od všeho pozemského a směřuje mysl k duchovní cestě.

Působení a vliv na člověka

Diamant ovlivňuje zejména korunní čakru a této jeho vlastnosti využívali lidé již odpradávna k podpoře nervového systému a k prevenci před mozkovými příhodami. Věřili v účinky tohoto drahokamu při posilování funkce ledvin a stimulaci hormonů brzlíku, zároveň jej využívali i k odstraňování žaludečních a střevních potíží, mírnění diabetu a při hepatitidě.

Znamení zvěrokruhu

Starověké kultury přiřazovaly diamant z astrologického hlediska k různým znamením:

• Beran (Byzantská říše)
• Rak (starověké Řecko)
• Lev (Babylon)
• Váhy (Babylon)

Čakra - energetické centrum

Z energetického hlediska diamant ovlivňuje

6. čakru - třetí oko (centrum čela)

7. čakru - temene hlavy (korunní čakra)

dále pak jako podpůrný kámen pro všechny ostatní čakry (diamant účinky jiných kamenů zesiluje)               

Barva a vzhled

Diamant se vyskytuje jako bezbarvý, často však i našedlý, namodralý,narůžovělý, nazelenalý, žlutý, hnědý až černý drahokamový kámen (podle obsažených chemických příměsí) s mastným až diamantovým leskem.

Čištění a nabíjení

Kámen čistíme pod proudem vlažné vody po každém použití a krátce nabíjíme na přímém slunci.

Výskyt, naleziště a lokality

V České republice byly zaznamenány drobné nálezy v pyropových štěrcích u Podsedic na Třebenicku (České středohoří).

V zahraničí jsou známa naleziště v JAR, Namibii, Angole, Rusku, Indii, Brazílii, Číně a Austrálii.