Modrý mramor - účinky, vlastnosti, význam

V polovině 15. století byl v okolí Nedvědice na Vysočině objeven kámen mramor, který byl převážně bílý, místy šedě pruhovaný a ojediněle světle modrý - dnes známý jako nedvědický mramor. Tento nerost se zde začal těžit v několika menších či větších lomech a opracované mramorové kvádry byly využívány při stavbě hradu Pernštejna a gotického kostela v Doubravníku. Na hradě z něj stavitelé budovali např. římsy, ostění oken a dveří, schodiště a zábradlí. V gotickém kostele pak bylo z tohoto kamene vytvořeno téměř veškeré vnitřní vybavení jako sloupoví, klenby, ostění oken, křtitelnice, kazatelna, dlažba a další. V té době z modrého mramoru začaly být zhotovovány i krásně umělecky zpracované náhrobky bohatých šlechticů z okolí.

Postupem času se stal nedvědický mramor staviteli velmi oblíbeným a prodával se nejen po celé Moravě, ale i v Čechách a ve Vídni. V 17. století již byl  stále častěji používaným kamenem k budování náhrobků, křížů a vytváření uměleckých děl. Těžba mramoru probíhala v okolí Nedvědice s různou intenzitou až do poloviny minulého století, kdy byl poslední lom uzavřen. Tou dobou již trhy začaly ovládat dovozy levných mramorů z Itálie.

V současné  době lze nalézt pozůstatky po dřívější těžbě mramoru na Nedvědicku na různých výchozech, lomech a lůmcích v lese od Dolních Louček až po Štěpánov nad Svratkou. Tyto lokality jsou již dnes uzavřené, leč většinou pro veřejnost přístupné a proto i značně poničené.

Naleziště modrého mramoru v blízkosti Obecního lomu u Nedvědice je sběrateli taktéž hojně navštěvováno a drancováno (pleněno), přesto se zde dají objevit poměrně pěkné vzorky, které se po vyleštění mohou stát ozdobou sbírky.

Mramory vznikaly nejčastěji přeměnou původních vápenců, ojediněle i dolomitů, za přispění vysokých tlaků a teplot v zemské kůře. Většina mramorů je bílá, ale díky příměsím vznikaly i barevné odrůdy tohoto kamene  (mramor šedý, modrý, růžový, zelený, hnědý, černý s žilkováním...)

Již od starověku byl mramor oblíbený nejen umělci, ale i staviteli, protože ho bylo možno opracovávat bronzovými nástroji. Díky své struktuře a rozmanitosti barev zůstal populárním materiálem až do současnosti.

Výskyt, naleziště a lokality

V České republice se vyskytují v okolí Českého Krumlova, Chýnova, Frýdlantu a v Jeseníkách

V zahraničí se nachází Brazílie, Indie, Pákistán, Afrika,

Působení a vliv na člověka