Libyjské pouštní sklo - Estetický vzorek s podmanivou žlutou barvou

Články související s tímto kamenem:

• » Libijské sklo - účinky a vlastnosti «
• » Jak vybrat vhodný kámen «
• » Jak pracovat s kameny a krystaly «
• » Náš příběh «

Libyjské pouštní sklo - Charakteristika kamene

Libyjské pouštní sklo je vzácné přírodní impaktní sklo, které se nachází na jedinném nalezišti na světě a to v oblasti severovýchodní Sahary, v poušti na pomezí Libye a Egypta. Někdy se tako oblast také označuje jako "Velké písečné moře". Podle místa nálezu také nese svůj název "Libyjské pouštní sklo".

Jedná se o velice tvrdé křemenné sklo, které má žlutou barvu. Ta může přecházet od velmi jemně žlutých tónů až po sytější žluté zbarvení, některé unikátní kousky však můžou být i medové či zářivě zlatavé. Co se týče průsvitnosti může být zcela čiré / transparentní, někdy mléčně zakalené, často pak s hojným obsahem malých bublinek. Povrch dosahuje různého stupně sametového ohlazení / omletí a ojediněle se setkáte i s originální skulptací, tedy členitou strukturou povrchu, nejčastěji s důlkovitým / kráterovitým charakterem. Jde o nejčistší přírodní sklo na zemi - obsahuje až 98 % oxidu křemičitého.

Kde a jak vzniklo libyjské pouštní sklo?

Libyjské pouštní sklo vzniklo přibližně před 28 miliony lety podobným způsobem jako české vltavíny. Nejedná se však o tektit (vltavíny), nýbrž tzv. impaktové sklo.

Vznik libyjského skla je stejně jako u vltavínů spojený s dopadem meteoritu / kosmického tělesa nebo s jeho explozí těsně nad povrchem země a to v oblasti dnešní Libyjské pouště. Takzvaným mateřským kráterem může být podle vědců kráter Kebira s průměrem 30 km. Tento kráter byl objeven satelitními snímky teprve v roce 2007, do té doby byl totiž značně zavátý pískem.

Samotný vznik libyjského skla sice není zcela přesně objasněn, ale odborníci se přiklánějí k nejpravděpodobnější variantě, že libyjské sklo vzniklo přetavením pouštního písku při výbudu / dopadu kosmického tělesa (komety, meteoritu) v blízkosti či přímo na povrchu země. Během impaktu (impakt=dopad meteoritu či asteroidu na povrch planety) vznikají tzv. impaktní skla. Libyjské sklo je proto často označováno také jako impaktní sklo.

Historie libijského skla

Historie libyjského pouštního skla je poměrně bohatá. Z pohledu moderní vědy bylo poprvé objeveno v roce 1932, během výzkumné expedice. Jeden kousek doputoval roku 1934 až do Národního muzea v Praze. Libyjské sklo však znali a využívali už v pravěku / době kamenné, a to k výrobě prvních primitivních nástrojů. U starověkých Egypťanů pak libyjské sklo našlo uplatnění především ve špercích. Důkazem je pravděpodobně nejznámější kousek libyjského skla s názvem skarabeus, který byl v roce 1922 objeven v hrobce faraona Tutanchamona na jeho náhrdelníku.

Slavný šperk Tutanchamona (skarabeus) - Jedná se o zlatý náhrdelník (pektorál) zdobený drahými kameny a kovy, uprostřed se pak nachází skarabeus vytesaný právě z libyjského pouštního skla. Posvátný brouk Skarabeus byl ve starověkém Egyptě považovám za jeden z nejvýznamnějších náboženských symbolů.

Skarabeus (česky vruboun posvátný) byl ve starověkém Egyptě uctíván jako symbol slunečního cyklu a představoval znovuzrození / vskříšení (reinkarnaci). Proto se vyrábělo mnoho amuletů s jeho podobou, kterým lidé přikládami velkou moc.

Staří Egypťané si libyjského skla velice cenili a považovali ho za "boží kámen" spadý z nebe.